Tučn´áci

31. března 2009 v 20:09 | adellandkaki |  Zvířátka


Ano, podle nejnovějších sčítání se v našem mírném klimatu začínají stále častěji usidlovat zástupci zcela neobvyklého živočišného druhu - tučňáků. Než ale přejdeme k podrobnostem o této šokující zprávě, zopakujme si několik základních faktů ze života těchto zajímavých tvorů.
Málo se například ví, že tučňáci své jméno zdědili od jiného, dnes již vyhubeného tvora. Francouzský název pingouin, odvozený z latinského pinguis (tučný), patřilo původně alce velké. Ta byla chytána ve velkém pro tuk a maso u Newfoundlandu a to tak usilovně, až nakonec nezbyl na povrchu zemském jediný zástupce tohoto druhu. Až později se toto jméno zažilo jako označení pro tučňáky.
Další zajímavostí je, že do dnes není zcela jasný původ tučňáků. Mají například řadu rysů stavby těla i chování společné s albatrosy a buřňáky, jako jejich pravděpodobný předek se předpokládá nějaký létající oceánský buřňák.
Tučňáci jsou velmi dobří plavci.
Tučňák
Svým plaveckým stylem připomínají delfíny, musí se i podobně jako oni stále na hladině nadechovat. Ve vodě tráví velkou část svého života, nevadí jim ani voda s teplotou pod bodem mrazu. Tělesnou teplotu jim v takových extrémních podmínkách pomáhá udržet tlustá vrstva tuku a husté peří. Čím je průměrná teplota ve které žijí nižší, tím jsou tučňáci větší, a naopak. Jsou to rodinné typy, za normálních okolností mají jen jednoho partnera a jedno hnízdo po celý život. V zoologických zahradách se mohou dožít i více než 20-ti let.
Obvyklé bydliště těchto tvorů není jen Antarktida, ale běžně se vyskytují i kolem jižního pobřeží Austrálie, Afriky, svá hnízda mají i v Jižní Americe a na rovníku na Galapágách. V posledních dobách se ale začínají stále častěji šířit v zemích bez moře, velkých vodních ploch i ledovců. Jde o nový rod Linuxitus z čeledě tučňákovití, který vznikl z přírodovědného hlediska velmi nedávno (počítá se zatím na desítky let) a prošel přitom neuvěřitelně rychlým vývojem. Ale přesto už nyní bojují o své místo na slunci více než úspěšně a daří se mu dokonce vytlačovat jeho konkutenty.
Jmenujme některé, u nás nejvýznamější druhy: Linuxitus suseus, Linuxitus redhatus, Linuxitus slackwareus, Linuxitus mandrakeus a Linuxitus debianus. V poslední době se začíná mít k světu i Linuxitus lindowsus. Tyto druhy se vyvinuly poněkud odlišným způsobem než jejich předchůdci ze stejné čeledě tučňákovitých. Dalo by se říct, že tento rod přišel na svět podobným způsobem, jako před více než 2 tisíci lety jiná významná osobnost, která také z jistých hledisek změnila svět. U zrodu této dávné osobnosti totiž nebyl plný pár, ale jen matka (jistá Marie) a čistá myšlenka. U rodu Linuxitus to bylo opačně, byl jen otec (jistý Linus T.) a opět myšlenka. Darwin by se určitě divil že něco takového je možné - ale teď, když už je 100% jasné že tento způsob vzniku nového života nastal v lidské historii minimálně dvakrát, o něm již nelze pochybovat!
Díky odlišnému vzniku má rod Linuxitus také další specifické vlastnosti oproti svým předchůdcům. Například zbarvení. Původní klasické černo / bílé zbarvení (lidově frak) mají všechny rody téměř stejné. Zde je to ovšem jiné, každý nový druh z rodu Linuxitus má jinou barvu. Například Linuxitus redhatus zvolil barvu červenou, a v živočišné říši navíc i naprosto jedinečný klobouk. Oproti tomu Linuxitus suseus má v přírodě přirozenou barvu - zelenou. Je ovšem typická spíše pro zástupce flóry než faunu. Za klasické situace by bylo jakékoliv takto výrazné zbarvení pro jakékoliv zvíře, a zvláště pro to na kterém ještě probíhá evoluce, smrtící. Nikoliv pro Linuxituse!
Linuxitus
Linuxitus se od svých dávných předků liší v dalším ohledu, a zde již se nebojím říct že jde o rozdíl v živočišné říši naprosto revoluční. Jde o rozmnožování. Náš milý Linuxitus se totiž například dokáže množit sám, nepotřebuje k tomu svůj protějšek! Používá při tom dokonce řadu rozdílných metod. Asi nejčastější je za použití přesného laserového paprsku ve speciální líhni (tzv. vypalovačky), další dvě jsou dokonce známé jen z rostlinné říše. Jedná se o pučení (tzv. metoda 'puč mi to CD') a natahování šlahounů po natažené síti (tzv. šíření po internetu). S tím souvisí i zvláštní skutečnost, že se zde nerozlišuje pohlaví. Zatím není známo, jestli je Linuxitus hermafrodit nebo bezpohlavní tvor, každopádně výzkumy jsou v plném proudu a přírodovědci jistě tuto záhadu brzy rozluští.
Další jedinečná vlastnost je schopnost a hloubka vzájemné komunikace mezi jednotlivými druhy z rodu Linuxitus. Není zvláštní, že si navzájem nevadí na jednom hnízdišti například Tučňák patagonský (Aptenodytes patagonicus) a Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri). Ale Linuxitus má schopnost nejen si spolu rozumnět, ale dokonce si přímo vyměňovat zkušenosti a naučené dovednosti (tzv. programy). Pokud se tedy naučí, byť i jediný jedinec, nějakou novou činnost nebo zlepší způsob jakým provádět nějakou činnost která už je mezi ostatními běžná, dokáže tyto znalosti předat všem ostatním z rodu Linuxitus napříč všemi druhy. Je to dáno jednou zajímavou vlastností, tzv. kompatibilitou. Přesto ale jsou známy případy, kdy jednotlivé rody na sebe vzájemně zaútočí, proto se doporučuje opatrnost při vzájemném křížení (většinou ale nevraživost nezpůsobují sami tučňáci, ale jen jejich nezodpovědní chovatelé). Na druhou stranu je ale důležitá jeho věrnost, pokud se o něj chovatel dobře stará tak se mu odvděčí velmi dlouhým životem bez znepokojujících nákaz virů a omdlévání (tzv. resetů a pádů).
Vlastností, kterou se ale příliš neliší od ostatních tučnáků je sdružování v hejnech. Velmi často se hejno rodu Linuxitus usadí v klimatizovaném hnízdišti (tzv. serverovně) a postupně se zde rozmnožují. Většinou se jim totiž z hnízdiště zároveň daří vytlačovat jiný, konkurenční druh Microstoftus Billus. Poslední dobou se Linuxitus usazuje i individuálně v samostatném hnízdě, ale i potom rád komunikuje pomocí tzv. sítě s ostatními. Je to prostě společenský tvor a poslední výzkumy ukazují že je ideální i jako domácí mazlíček.
Za server Příroda.cz mu přejeme, aby se jeho populace v České republice rozrostla minimálně ještě na desetinásobek. Mohlo by to přinést užitek nám všem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byli jste tu?

click! 100% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama